Krevety
O co se jedná a kdo jsou krevetariáni?
Jsou to lidé, kteří musí mít ve svém jídelníčku denně alespoň jednou pokrm, jehož součástí jsou krevety. Nikdo zatím není schopen sdělit, odkud se tento výživový směr rozšířil a proč nabírá takových rozměrů. Ani předseda České společnosti pro výživu a krevetariánství Ervín Krunýřek nám na tuto otázku neodpověděl. Řekl jen, že slovo výživa v názvu společnosti, kterou založil, je eufemismus : „ Stejně se na schůzích bavíme jen o tom, kde koupit krevety za dobrou cenu, v jakých úpravách jsou nejlepší a která restaurace má zrovna akci „all you can eat“, což znamená : zaplať jednotnou cenu a sněz, co zmůžeš. Krevetariáni se stávají těmto restauracím nebezpeční. Jedna blíže nejmenovaná restaurace v Plavecké ulici o tom ví své a její majitel říká: „Nevím, zda podobnou akci budeme ještě někdy pořádat. O víkendu jich přišlo několik a podnik utrpěl ztrátu. Krevety jsme podávali ve čtyřech různých úpravách a někteří krevetariáni si tuto sestavu „sjeli“ i pětkrát za sebou. O tom, že by si pak dali moučník, nemohla být ani řeč. Myslím, že už je poznám předem – mají v očích takový zvláštní pohled. Jsou milí, to ano, ale, co je příliš...“ V okolních evropských zemích už některé podniky vyžadují po svých návštěvnících potvrzení o nepřítomnosti krevetinu v krvi. Nápad je to asi původně dobrý, ale pokud krevetarián několik dní abstinuje, je to pak o to horší.
Krevetariánství se nevyhýbá ani dětem a dospívajícím. Maminka malé Aničky nám řekla: „Naše Anička byla vždycky taková hodná, trochu kulička, to je pravda, ale v podstatě bezproblémové dítě. Vždycky, když zlobila, dostala nějakou sladkost a dala pokoj. Ale dneska? Pořád řeší jen ty krevety. Asi jí to naučila jedna kamarádka ze školy. Když Aničce babička včera přinesla čokoládu, málem ji vzteky hodila do koše. Je pravda, že za poslední dobu pěkně zhubla a ve škole jí to jde dobře (říká, že to je tím jódem). Tak snad bude všechno v pořádku.“
Pokud snad máte pocit, že stále mluvíme o snobismem zavánějící „úchylce“ velkoměstských lidí, kteří už nevědí, co by, vyvedeme vás z omylu. Paní Marie Polesná, pamětnice z Podkrkonoší nám sdělila: „U nás že vždycky jedly brambory. Jen tak uvařené ve slupce. Teď všichni chtějí krevety na loupačku. Nevím, co si o tom mám myslet.“ Podobně se k problému staví i Ministerstvo zdravotnictví. Stejně jako ostatní otázky spojené s výživou české populace vnímají nově vzniklou situaci jako okrajovou: „Můžeme se bavit o ptačí chřipce, ale pokud vím, tak krevetí chřipka snad ještě nehrozí.“ To je jediné, co nám sdělil pracovník ministerstva, který nechtěl být jmenován.
Obezitologické poradny a další odborná pracoviště, která ještě donedávna praskaly ve švech se v poslední době značně uvolnily a přepracovaní lékaři a psychologové, pracující s obézními si trochu vydechli. Zeptali jsme se známého obezitologa MUDr. Mojmíra Hubeného, v čem vidí důvod poklesu zájmu o svojí práci: „Krevetariáni přestávají jíst sladké pochutiny a další potraviny, kterým, my, odborníci říkáme junk food – to jsou všemožné hamburgery, hranolky, donuty, sušenky apod. Ke krevetám jedí kousek pečiva, nikdy mnoho, přikusují saláty nebo jinou zeleninu. A dokážete si snad představit, že by krevety na grilu někdo zapil pivem? To je jistě také významný faktor. Celá léta jsme si mohli ústa umlátit, abychom lidem vysvětlili, že mají jíst pomalu a naše hlasy nikdy nebyly dost silné. Pojídání větších, takzvaných tygřích krevet však pomalé jídlo zaručuje. Většinou je zapotřebí ulomit ocásek a vyloupnout jemné maso z vnějšího obalu. To vyžaduje trochu práce a jídlo se zpomalí. Pocit sytosti se dostaví dříve než se člověk přejí. Nezanedbatelnou roli hraje i to, že maso krevet je plné kvalitních bílkovin, obsahuje málo tuku, zato velké množství niacinu, vitaminu D a selenu.“ Jak tedy dále vidíte svojí kariéru, pane doktore? „ Možná je to jen přechodná módní vlna, která opadne. Možná vše vyřeší Zelení, kteří budou spravedlivě volat proti velkým výlovům krevet a tato potravina se stane cenově nedostupnou. Zatím si odpočinu a budu se věnovat těm, kteří nic, co se rybě podobá, nejedí.“